Martin Gebert, aktuálně studující v ateliéru Malba (vedoucí Vladimír Véla) na FDU ZČU v Plzni, podrobuje figuru určité fragmentaci. Zpracovává základní lidský znak a symbol: tvář. Gebert vnímá toto specifické, autonomní rozhraní jako prostor, který přirozeně poskytuje nezaměnitelný kód, který v kombinaci s úspornou a jasnou malbou dokáže definovat podstatu sdělení. Divák se ocitá tváří v tvář nadživotním Gebertovým postavám v anfasu. Objevují se před ním, aniž by chtěl. Přetrvávají v mysli jako nezvaní hosté. Svou společenskou předurčenost a nevyhnutelný úděl měly vepsány dávno ve hvězdách. Dnešní svět jim nedává šanci.

Martin Gebert, currently studying in the Painting studio (led by Vladimír Véla) at the FDU ZČU in Pilsen, subjects the figure to a certain fragmentation. He processes the basic human sign and symbol: the face. Gebert perceives this specific, autonomous interface as a space that naturally provides an unmistakable code that, combined with an economical and clear painting, can define the essence of the message. The viewer finds himself face to face with Gebert's larger-than-life figures in anfas. They appear before him without his will. They linger in the mind like uninvited guests. Their social predestination and inevitable fate were written long ago in the stars. Today's world doesn't give them a chance.