Od samých počátků své umělecké tvorby je Tomáš Císařovský fascinován médiem malby. Patří k nejznámějším českým autorům, kteří kolem poloviny osmdesátých let v našem kulturním prostředí formulovali a prosazovali tvorbu postavenou na postmoderních názorech. Svá díla představoval spolu s vrstevníky na neoficiálních přehlídkách mladého umění Konfrontace (od r. 1984), kde převládala estetika spontánní neoexpresivní tvorby. Jeho obrazy Terče, jež byly představeny právě na Konfrontacích, jsou stylově blízké tehdy aktuální italské transavantgardě. V další fázi své tvorby spolu se členy a okruhem přátel ze skupiny Tvrdohlaví směřoval více k postmodernímu vnímání malby. Malbu začal pojímat jako lingvistickou hru a experimentoval s její vizuální řečí. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vnesl mezi malířská témata individuální a kolektivní paměť a její příběhy. Ty korespondovaly jak s historismem spojeným s postmodernou, tak s rozpomínáním se na světlé stránky české historie, což bychom mohli klást do souvislosti s tehdejším rozpadem totalitního systému. Důležitý rozsáhlý cyklus obrazů z této doby nese název Z deníku dědy legionáře. Je pro něj typické paralelní líčení příběhu obrazem i textem. V poslední době se proměnil především námětový okruh obrazů Tomáše Císařovského. Autor se pro inspiraci obrátil do období po druhé světové válce, prohloubil expresivní vyznění barvy v obraze a ještě více tak umocnil existenciální poselství své tvorby.

From the very beginnings of his artistic work, Tomáš Císařovský has been fascinated by the medium of painting. He is one of the best-known Czech authors who, around the mid-1980s, formulated and promoted works based on postmodern views in our cultural environment. He presented his works together with his peers at unofficial young art shows Konfrontace (since 1984), where the aesthetics of spontaneous neo-expressive work prevailed. His paintings of Terče, which were presented at the Confrontations, are stylistically close to the current Italian trans-avant-garde at the time. In the next phase of his work, together with members and a circle of friends from the Tvrdohlaví group, he moved more towards a postmodern perception of painting. He began to think of painting as a linguistic game and experimented with its visual language. At the turn of the 1980s and 1990s, he introduced individual and collective memory and its stories into his painting themes. These corresponded both to historicism associated with postmodernism and to remembering the bright sides of Czech history, which we could relate to the disintegration of the totalitarian system at the time. An important extensive cycle of paintings from this period is entitled From the Diary of a Legionary Grandfather. It is typical for him to tell a story in parallel with images and text. In recent times, especially the range of subjects of Tomáš Císařovský's paintings has changed. For inspiration, the author turned to the period after the Second World War, deepened the expressive tone of color in the painting and thus amplified the existential message of his work even more.