Ve své zemitosti a přirozenosti vnímá Sabina Knetlová beton jako přírodní a neutrální materiál, který je charakteristický šedou barvou a svou všudypřítomností. K betonu se dostala již na začátku svého studia, kdy ji na odlitcích klacků, klád či polen zaujal výsledný dojem jakýchsi zkamenělin. Postupně se do její tvorby dostaly různé archetypy, skrze něž pohlíží na dnešní svět. V odkazech na starověký Egypt, Mezopotámii či umění Etrusků můžeme vnímat historické spojitosti s vybraným materiálem, neboť právě tyto kultury začaly využívat beton jako kompozitní stavební materiál. Kromě starých civilizací je v tvorbě Knetlové patrná také inspirace v architektuře brutalismu. Klidné, kompaktní tvary soch kontrastují s drsným povrchem i vlastnostmi dalších materiálů, které sochařka v kombinaci s betonem používá. Často se jedná o gumové zahradní hadice nebo strohé stavební prefabrikáty. Za účelem vytvoření kontrastu natírá části soch stříbrnou či černou grafitovou barvou, jejíž lesk jemně balancuje se suchou strukturou betonového povrchu. Prvotním materiálem je pro Sabinu Knetlovou tradičně hlína. Po vymodelování sochy z hlíny vytvoří sádrovou formu, do které vtlačuje nahrubo namíchaný beton. Díky struktuře betonové směsi je zachována jeho surovost a to, jak se beton ve formě poskládá, je pro sochařku překvapením až do chvíle vysekání odlitku z formy. Beton většinou na povrchu sochy vykreslí různé krajiny, mapy a struktury, které již autorka upravuje co nejméně. Jelikož se forma při vysekávání sochy zničí, vzniká vždy pouze jediný odlitek.

In its earthiness and naturalness, Sabina Knetlová perceives concrete as a natural and neutral material, characterised by its grey colour and its ubiquity. She came to concrete at the beginning of her studies, when she was attracted to the impression of a fossil in casts of sticks, logs and blocks. Gradually, various archetypes have entered her work, through which she views the world today. In references to ancient Egypt, Mesopotamia and the art of the Etruscans, we perceive historical connections with the chosen material, since it was these cultures that began to use concrete as a composite building material. In addition to ancient civilisations, Knetlová’s work is inspired by the architecture of Brutalism. The calm, compact shapes of the sculptures are in stark contrast with the rough surface and properties of other materials, which the sculptress uses in combination with concrete. Often these are rubber garden hoses or austere prefab building materials. In order to create contrast, she paints parts of the sculptures with silver or black graphite paint,, whose sheen subtly balances the dry texture of the concrete surface. For Knetlová, the primary material is traditionally clay. After fashioning a clay sculpture, she creates a plaster mould into which she presses roughly mixed concrete. Thanks to the structure of the concrete mixture, its rawness is preserved. The way the concrete is assembled in the mould is a surprise for the sculptor right up to the moment the cast is extracted. The concrete usually creates diverse landscapes, maps and structures on the surface of the sculpture, which the artist now modifies as little as possible. Since the mould is destroyed during the cutting of the sculpture, only one cast is ever made.